Ve jménu clickbaitu

V polovině května 2025 vyšlo na Youtube video s názvem “Pozvali jsme influencery na výlet do Číny 🇨🇳 Jak to dopadlo?”.

Martin Mikyska a další spoluautoři (dále “tým Mykíře”) uvádějí, že chtěli prověřit odolnost českých a slovenských influencerů vůči zavádějícím a manipulativním tvrzením o politickém režimu Čínské lidové republiky (ČLR). Záměrně nepoužívám označení “režim Číny”, protože právě toto slovní spojení je jedním z témat mé polemiky. Jedním z impulzů pro vznik videa byla nedávná kontroverze kolem “placené dovolené v Číně” jednoho z influencerů¹. Zároveň nelze vyloučit, že tvůrci sáhli po provokativním formátu čistě kvůli jeho virálnímu potenciálu - což je typický prvek jejich předchozí tvorby.

Tým MÚPI se prostřednictvím fiktivní agentury snaží ověřit, zda oslovení influenceři podlehnou propagandisticky laděné schůzce výměnou za finančně lákavý “poznávací zájezd” na atraktivní místa v Číně. S takovým motivem lze jen těžko nesouhlasit - podléhání manipulacím a ideologiím je dlouhodobým sociálním problémem v Česku.

Příkladů z moderní doby je až příliš mnoho. Začalo to podomními prodejci hrnců a “vysavačů Elektrolux”, pokračuje to online podvody fiktivních nigerijských princů či údajných amerických vojáků na frontě, a končí to třeba málo medializovanou kriminalitou spojenou s kurýrními službami.

Video tak mělo vysoký potenciál zasáhnout přesně tu demografickou skupinu, na kterou MÚPI míří. A přesně to se i stalo - video se stalo virálním², už během prvních dnů bylo výjimečně sledované a objevila se řada navazujícího obsahu. Proto jsem doufal, že i když bude video velmi vulgární³, alespoň otevře debatu o dané problematice. Debata sice opravdu vznikla, ale klidně se to mohlo obejít bez spousty misinformací a stereotypů, které bych rád rozebral. Mimochodem, diskuse kolem videa byly všelijaké, jen ne kultivované.

Asi jsem rád, že jsem všechny tyto “influencery” dnes viděl poprvé v životě.

Pojďme se společně složit na právníky pro Mikýře až mu budou naštvaní influeceři vyhrožovat žalobou ať to smaže 🙏😆

Bože, jak já bych chtěla vidět výrazy těch influencerů, až zjistí, jak to bylo :D

Tohle video má hluboké poselství. Bohužel ho většina fanoušků influencerů stejně nepochopí, ale tak kažedá snaha se cení!

Většina z nich jsou takový lopaty, že ani neví, co se ve světě děje a že je něco špatně, myslí akorát na sebe a svůj profit nehledě na důsledek. Vlastně mě to ani nepřekvapuje a jen mi je víc a víc smutno, že zrovna takový lidé jsou influenceři a dává se jim na internetu tolik prostoru a přitom nám nemají absolutně co předat.

Především bych chtěl říct, že točit jakékoliv video o současném režimu v ČLR vyžaduje enormní odvahu a odhodlání. Ne snad kvůli tomu, že by autorovi za takovou odvahu hrozila nějaká přímá represe ze strany ČLR (vydírání a zastrašování Čína zvládá v českém prostředí velmi dobře⁴), ale spíše proto, že posbírat nezaujaté a emočně nepodbarvené informace o ČLR občas vyžaduje spoustu času a investigativní práce.

Předem upozorňuji, že vycházím pouze z veřejně dostupných informací o Číně, protože jsem tuto zemi nikdy osobně nenavštívil. I proto ve mně video vzbudilo zájem - analýza autoritativních režimů je pro mě samotného způsob sebepoznání. Sám silně nesouhlasím s praktikami ČLR, ale zároveň je pro mě důležité vědět, zda Čínu kritizujeme jen proto, že “je to prostě Čína”, nebo zda máme nevyvratitelné důkazy, že se tam skutečně děje něco odpudivého a nelidského.

Video mě ovšem nakonec hlavně zklamalo. Důvodem nebyla ani tak laciná moralizace nad vybranými influencery (kteří se na chvíli stali laboratorními myšmi), ale spíš promarněná příležitost předat mnoha lidem užitečné poselství, totiž aby vždy a hlavně nepodmíněně zapojovali kritické myšlení. Mám pocit, že nakonec převládla chuť pobavit publikum na cizí účet.

Čína? Fuj!

Jedním z důvodů mého zklamání jsou náznaky nepodmíněného strachu, dokonce až nenávisti vůči čemukoli čínskému, které jsou bohužel velmi časté⁵⁶⁷.

Tím nechci říct, že kritizovat postupy ČLR je nelegitimní a že bychom měli raději mlčet. Právě naopak - je naprosto v pořádku upozorňovat v médiích na kontroverzní či pochybné praktiky čínské diktatury, ovšem jen tehdy, pokud k tomu máme podložitelné studie a data.

Nechat se unášet vlnou nenávisti vůči Číně je sice snadné, ale hlavně kontraproduktivní. Tímto přístupem totiž celou problematiku redukujeme na pouhé ujištění sebe sama, že svět je ještě v pořádku: “Super, vyšlo video, které potvrzuje moje předsudky a stereotypy o Číňanech. Pobavím se nad hloupostí influencerů a můžu klidně scrollovat dál.” Užitečnost kritiky čínské propagandy je však podle mě podmíněná tím, zda ke kritizujeme pouze na základě emocí, nebo uvádíme konkrétní výroky a konkrétní praktiky, které nám vadí.

Video má i své silné stránky. Zmiňuje totiž problémy, které podle většiny dostupných zpráv⁸ moderní Čínu skutečně trápí: systematické potlačování lidských práv, násilnou asimilaci menšin (zejména Tibeťanů a Ujgurů) a autoritativní a v podstatě neomezenou diktaturu jedné politické strany.

Zkusím ale rozebrat alespoň některé pasáže videa, které mi přišly už přes čáru. Věřím totiž, že věcná argumentace (což nevylučuje použití humoru) nám může pomoci pochopit obě strany daleko lépe - namísto toho, aby debata sklouzla k arogantní tragikomedii, v níž “oni jsou blbí a my ti chytří”.

Morální nadřazenost nad influencery

Z itineráře pro influencery je vyškrtnuta návštěva Tibetu. To vzhledem k povaze videa dává smysl, protože jde o téma, které komunistická strana dodnes nepovažuje za uzavřené a je v Číně mimořádně choulostivé. Jedné z influencerek bylo vypuštění této destinace zdůvodněno tím, že z logistických důvodů - mj. kvůli štábu - není možné se do Tibetu dostat.

Mikyska se podivuje, že to nikomu nepřijde divné. Ve skutečnosti to ale není nijak zvláštní - získat přístup do Tibetu, zejména za účelem pořizování audiovizuálních záznamů, je problematické a náročné^9101112. Pro cestování po Tibetu jsou vyžadována zvláštní povolení a navíc není možné cestovat volně, protože po celou dobu je nutná přítomnost průvodce¹³. Je obtížné dohledat, jak úspěšné podobné žádosti o povolení bývají, ale podle vyjádření Ministerstva zahraničí USA dochází k zamítání žádostí přinejmenším pravidelně¹⁴.

Takže už čistě z pragmatického hlediska je naprosto rozumné Tibet vynechat - tím se zvyšuje šance, že agentura vůbec dostane povolení cestu uskutečnit. Naopak, pro mě osobně by fakt vynechání Tibetu byl spíše znamením, že agentura si už zjistila všechny náležitosti cesty a snaží se minimalizovat riziko, že se něco pokazí. Připouštím ale, že sám bych se na místě influencerů doptal, proč byl Tibet vynechaný.

I kdyby tým Mykíře o těchto okolnostech věděl (což ale z videa nijak nevyplývá), nejspíš by stejně nebyl ochoten připustit, že influenceři tyto věci vědí. Z videa mám silný pocit, že hlavním cílem bylo ukázat influencery v co nejhorším světle. Příkladem je scéna okolo času 21:15, kdy jeden z influencerů přizná, že toho o Číně moc neví - na což následuje komentář týmu: “To nám došlo, kámo.”

Dost často jsem v diskuzích narazil na protiargument, že influenceři udělali blbce sami ze sebe a tým Mykíře jim pouze zprostředkoval příležitost. Souhlasím, že jásat nad vítězstvím KSČ není úplně košer, ale samotná příležitost ke shazování druhých přece neimplikuje souhlas s tímto jednáním. Stejně jako pouhá existence příležitosti ke krádeži neznamená, že je krádež omluvitelná.

Jenže protože v tomto případě je video o “velké, ošklivé, zlé Číně”, je mnoho přešlapů a projevů agresivity ze strany týmu Mykíře přehlíženo nebo tolerováno, protože “dobro nad zlem vyhrává a my se u toho navíc královsky bavíme”.

I kdybychom se čistě teoreticky shodli, že influenceři mají inteligenci a vědomosti čajového sáčku, stále si zaslouží alespoň základní respekt. Ne nutně úctu - to je podstatný rozdíl. Pokud připustíme, že celé video nebylo zinscenované a influenceři měli o spolupráci skutečný zájem, pak je jejich nejistota zcela přirozenou součástí takové interakce. Záleží jim totiž na tom, aby udělali dobrý první dojem, a nechtějí “si to pokazit”. Ostatně, v jednom z doplňkových videí, kde Mikýř vede rozhovor s českou sinoložkou Ivanou Karáskovou¹⁵, se ocitá přesně na opačné straně: tentokrát je on tím influencerem, který ví o Číně podstatně méně než protějšek.

Tím rozhodně neobhajuji morálnost jednání influencerů - pokud mám zájem o spolupráci, měl bych si o dané zemi třeba… něco zjistit. Stejně tak mi ale přijde nemorální ještě více přilévat olej do ohně tím, že influenceři museli například zinscenovat, jak jásají nad pářením pand. V tu chvíli mi škodolibost tvůrců připomínala spíše záběry z panoptika než demonstrativní snahu ukázat bezpáteřnost influencerů: “Když už je máme v koutě, pojďme z toho vytáhnout co nejvíc bizarních momentů.” Sám Mikyska přiznal, že kdyby video natočili znovu, jeho tým by zašel ještě dál¹⁶.

Tibet

Celá tibetská oblast je pod mnohem přísnějším dohledem a kontrolou než zbytek ČLR - koneckonců to naznačují i zdroje uvedené přímo pod původním YouTube videem. I kdyby influenceři prošli čínským prověřováním (které je v Tibetu obzvlášť přísné) a komunistická strana by posvětila, že jsou “politicky harmonizovaní s lidově-demokratickými principy KSČ”, natáčení v Tibetu by nejspíš zvýšilo zájem čínských bezpečnostních složek. Dostat se jako cizinec do Tibetu s filmovým štábem je asi stejně časté, jako když v internetové diskusi někdo uzná, že ten druhý má pravdu.

Velmi smutný je pro mě také moment, kdy Markus Krug utrousí poznámku k otázce jedné z influencerek, jestli bude možné se potkat s mnichy (parafrázuji): “Mniši v Číně? To sis spletla s Tibetem, ale dobře.”

Právě v Tibetu je buddhismus jedním z nejvíce perzekvovaných a utlačovaných aspektů tibetské kultury. KSČ pravidelně instaluje kamery nad buddhistickými kláštery a všichni mniši v Tibetu musí projít striktní ideologickou indoktrinací, kterou někteří přirovnávají k vymývání mozku¹⁷. KSČ tuto harmonizaci¹⁸ hodnot označuje jako “sinizovaný tibetský buddhismus”, který už bohužel s původní myšlenkou buddhismu nemá nic společného.

Monitoring v kontrolní místnosti kláštera Kirti v S’-čchuanu. Zdroj: International Campaign for Tibet.

I proto bychom v Tibetu bohužel už jen stěží našli nějaké svobodně smýšlející mnichy ochotné komunikovat s okolním světem (třeba s influencery), protože ČLR si velmi systematicky dává záležet na tom, aby tam žádní nebyli.

Tím nechci říct, že buddhističtí mniši působící v Číně mimo Tibet jsou na tom skvěle. Naopak - pravděpodobně mají velice komplikovaný život a jsou pod přísným dozorem a cenzurou ze strany KSČ. Nicméně tito mniši přece jen existují a mají snad o něco více možností komunikovat s okolním světem; dotaz na mnichy je tedy naprosto na místě.

Kulturní arogance

Soudě podle komentářů pod videem se zdá, že pan Dong byl jedním z nejvíce rezonujících prvků celého videa. Což je pochopitelné, protože vietnamské etnikum se v českém prostředí asimilovalo velmi dobře. Začlenění Vietnamce jako “čínského delegáta” fiktivní agentury tak v divákovi může vzbuzovat jistý pocit povědomí a bezpečí a nejspíš přidává k celkovému “uměleckému dojmu”. Dle očekávání sledovaný influencer samozřejmě nedokáže rozpoznat Vietnamce od Číňana, protože je přece inherentně blbý. Ironií je, že divák je na etnický původ delegáta náležitě upozorněn, aby se mohl cítit morálně povznesený nad influencerem. Je to jedna z mnoha situací, kdy jsem měl pocit, že sleduji volné pokračování filmu The Truman Show¹⁹.

Před influencery záměrně promlouvá delegát vietnamsky, aby past byla snadno odhalitelná - vietnamština je opravdu jednoznačně odlišitelná od čínštiny²⁰²¹, ale nezapomínejme na to, že na pohovoru se můžou člověku honit i jiné myšlenky než ty, jakým cizím jazykem někdo v místnosti telefonuje.

Odlišit Vietnamce od Číňana, zejména z jižních oblastí Číny, je pro člověka zvenčí často velmi obtížné. V některých regionech se místní etnika mísila a sdílejí i podobné rysy²²²³²⁴. Neznamená to, že jednotlivce nelze nikdy odlišit, ale že v průměru jsou vizuální rozdíly spíše nepatrné - podobně, jako kdybychom chtěli po Brazilci, aby na první pohled poznal Bělorusa od Rusa.

Mapa shrnující rozložení etnik v Číně.

Kulturní arogance může být jedním ze symptomů generalizované nenávisti k Číně. Být přesvědčený o tom, že Čína je zcela homogenní a jednolitá, možná právě vede k mylné představě, že Čína je národní stát třeba jako Česko. Na území Číny se ale dá potkat s různými jazyky, etniky a tradicemi. ČLR se sice tyto rozdíly systematicky snaží potírat, ale představa, že více než miliardu a půl lidí na území přes deset milionů km² lze reprezentovat několika jednoduchými vnějšími rysy, je podle mě hodně zavádející.

Pan Dong je v mých očích taková bezpečná, mírně rasistická “malá domů”, jejímž účelem bylo pravděpodobně získat sympatie diváka.

Tchaj-wan

Součástí itineráře onoho fiktivního výletu je i návštěva “čínského ostrova Tchaj-wanu”, což měla být velmi pravděpodobně jedna z nápověd pro influencery, aby celou lest prohlédli. Jenže ona to zas tak velká nápověda není - nebýt kultivované nenávisti vůči čemukoliv čínskému, možná by nebyla nápovědou vůbec. Jedním z často mystifikovaných témat (nejen) v české veřejnosti je právě vztah Tchaj-wanu a ČLR. Tato “lest” bohužel jenom nevědomě demonstruje sílu propagandy, kterou ČLR drží v rukou.

Krátký exkurz do dlouhé historie

Od roku 1683 bylo území Tchaj-wanu anektováno čínskou dynastií Čching²⁵. Teprve během této vlády nastalo první masivní počínšťování ostrova etnikem Chanů. Čchingskému impériu ale v té době Tchaj-wan sloužil jen jako strategické nárazníkové území, neměl pro něj žádnou významnou politickou hodnotu.

Historická mapa, shrnující vztah Tchaj-wanu před jeho obsazením dynastií Čching.

V roce 1895 čínská říše podstupuje Tchaj-wan Japonskému císařství v rámci příměří uzavřeného po první čínsko-japonské válce²⁶. Místním se příchod dalšího diktátora úplně nepozdával (“čínská diktatura je lepší, protože už ji známe!”), takže ostrov čelil až do roku 1918 okupaci ze strany Japonska²⁷.

Japonské impérium formálně drželo Tchaj-wan až do roku 1951, kdy se sanfranciskou mírovou smlouvou vzdalo nároku na ostrov²⁸. Tchaj-wan však nebyl oficiálně vrácen Číně, tehdy již ovládané komunisty, což byl od té doby jeden z důvodů nejednoznačnosti autonomie ostrova.

Pro pochopení moderní čínské historie je třeba zmínit roli nacionalisty Čankajška, přímého oponenta Mao Ce-tunga (tehdejšího předsedy KSČ). Po druhé světové válce byl Čankajšek vůdcem Číny a vypadalo to, že zemi čekají liberálnější časy²⁹. Jenže Čankajšek musel ustoupit tlaku komunistické vlády, potažmo armády, a uprchl se svými stoupenci právě na Tchaj-wan.

Poté nastalo velké “čínské schizma”: v Tchaj-peji byla založena Čínská republika³⁰, jejíž součástí byla deklarována jak pevninská Čína, tak i Tchaj-wan.

Většina (kromě těch pár mrzkých milionů čínských komunistů, pochopitelně) v té době fandila Čankajškovi v dosažení jedné velké sjednocené Číny. Samozřejmě nejen posíláním pohlednic se zdravicemi, ale také aktivním vyzbrojováním a finanční podporou, zejména ze strany USA³¹.

V roce 1971 OSN přijala rezoluci č. 2758³², která uznala Peginskou vládu jako jedinou legitimní a rozsoudila tak ono “čínské schizma” ve prospěch ČLR. Nutno dodat, že ČLR dodnes tuto rezoluci zneužívá k prosazování svých nároků na Tchaj-wan, ačkoliv rezoluce se statusu Tchaj-wanu vůbec netýká³³.

Snad dává smysl, kam tím mířím v kontextu videa.

Zpět k videu

Použití spojení “čínský ostrov Tchaj-wan” je sice kontroverzní, ale země je ve videu vykreslena jednostranně, bez jakékoliv reference na neuvěřitelně složitou historii ostrova. Autoři tím chtěli nejspíš naznačit, že “čínský” je v tomto kontextu myšleno jako synonymum “pod represí ČLR”. To je ale právě důkaz často nekritického odmítání všeho spojeného s Čínou: dávat rovnítko mezi “čínský” a “ČLR” je přesně to, o co se komunistická strana už tolik desítek let snaží: chce mimo jiné nevybíravě zlikvidovat odkaz Čankajška. Nerozlišovat mezi “ČLR” a “čínský” je možná právě to, co Tchaj-wanu může v dlouhodobém horizontu spíš ubližovat.

Pokud má člověk totiž alespoň základní povědomí o novodobé historii Tchaj-wanu, lze spojení “čínský ostrov Tchaj-wan” chápat i jako naprosto legitimní odkaz na koncept jedné velké Číny, jak jej prosazoval mimo jiné Čankajšek.

Zároveň situace není až tak jednostranná, jak je vykreslena v onom zkratkovitém přehledu ve videu. Prohlásit, že “Čína nutí tvrdit většinu světa, že Tchaj-wan je její” je demagogie - přesně do této pozice Tchaj-wan přesně “ti ostatní” totiž dostali na formální mezinárodní úrovni.

Jsem si plně vědom, že celé video je nejspíš vystavěné tak, aby se o něm co nejvíc mluvilo a stalo se virálním, takže se záměrně dopouští některých zjednodušení a kontroverzí. V tomto ohledu se záměr dokonale povedl. Bohužel však video zároveň posiluje stereotypy o Číně a i v jeho vážně myšlených pasážích zaznívají prokazatelně chybné informace.

Kritizovat je jednoduché. Jak to tedy udělat lépe?

Kromě hlavního “panoptického” obsahu vznikla ještě ryze seriózní linka, která byla z mého pohledu mnohem zajímavější a hodnotnější. Chápu, že šlo o doplňkový materiál, ale v takovém případě by bylo férovější přísně oddělit infantilní obsah od seriózního - a nehrát si na to, že vše vzniklo z “vyššího principu”, když primární účel byl velmi pravděpodobně pobavení a bizár. Celkovému vyznění videa by také prospělo přistupovat k ostatním s trochu větší pokorou, protože člověk nikdy neví, kdy se může mýlit i on sám.

Závěrem

Snaha týmu Mykíře působit inteligentně a nad věcí, tedy:

1. My přece víme o Náměstí nebeského klidu a Tibetu, ale ty ne, influencere,
2. Sami si nejsme jistí, jestli o souvislostech vědí i naši diváci, tak jim to aspoň zkratkovitě vysvětlíme podle Wikipedie,
3. Hlavně chceme divákovi ukázat, milý influencere, jaký jsi pablb - ne tě nutně konfrontovat s tím, že něco děláš špatně. To už si velmi pravděpodobně zařídíš sám³⁴.

Může to být i tím, že nechtěli video zahlcovat fakty, ale výsledek pak působí dojmem, že senzace byla důležitější než přesnost. Nedá se upřít, že v tomto ohledu byli úspěšní a moc dobře věděli, jak takové senzace dosáhnout.

Navíc, vezmu-li v úvahu, že MÚPI má oficiálně svůj účet na TikToku - sociální síti, před jejímž napojením na čínskou vládu varují politici i tajné služby - působí na mě tvůrci spíše jako herci z Monty Pythona nebo Truman Show. V jejich vystoupení totiž nevzbuzuje vážnost nakonec nikdo, všichni jsou jen součástí jakéhosi absurdna před kamerou.

Nevadí mi, že se v Česku mluví kriticky o Číně - vadí mi, když se z kritiky stane lov na pozornost diváků. Takový lov totiž snadno zastíní i zcela legitimní obsah.

Týmu Mykíře tedy jenom zbývá popřát, aby jeho show byla za 20 let aspoň tak slavná jako Vetřelci Dávnověku!

---

1. Tichý, A. (2025, 22. května). Mikýřův experiment poukazuje na nebezpečný vliv influencerů, tvrdí experti. Seznam Zprávy. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-mikyruv-experiment-poukazuje-na-nebezpecny-vliv-influenceru-tvrdi-experti-277313 ↩︎

2. Šorm, J. (2025, 26. května). Týden od Mikýřova odhalení: Influenceři mlčí, odcházejí jim sledující. AntiYoutuber.cz. https://www.antiyoutuber.cz/clanky/martin-mikyska-mikyr-influenceri-cina-karnizova-mlejnkova.A250526_105726_antiyout-clanky_sorm ↩︎

3. Ve smyslu zjednodušující, používající infantilní humor a odkazy na přestimulovanou internetovou kulturu. ↩︎

4. Zelenka, J. (2024, 15. října). Kauza Huawei. Čína vydírala Českou republiku. Page Not Found. https://pagenotfound.cz/clanek/kauza-huawei-cina-vydirala-ceskou-republiku ↩︎

5. Stanford History Department. (n.d.). “Run them over”: The rise of a new Sinophobia and its dangers to us all. https://history.stanford.edu/news/run-them-over-rise-new-sinophobia-and-its-dangers-us-all ↩︎

6. Student Review. (n.d.). Chinese Indonesians face long road to national integration—except during elections. Harvard Kennedy School Student Review. https://studentreview.hks.harvard.edu/chinese-indonesians-face-long-road-to-national-integration-except-during-elections/ ↩︎

7. The American Heritage Dictionary. (n.d.). Sinophobic. In The American Heritage Dictionary of the English Language (5th ed.). https://ahdictionary.com/word/search.html?q=Sinophobic ↩︎

8. “Velmi pravděpodobně” je v článku použito několikrát a zcela záměrně. V českém veřejném prostoru jsem si totiž všiml silné kognitivní dizonance. Tvrdit, že ČLR manipuluje s veřejným míněním, potlačuje lidská práva a funguje zde striktní cenzura, ale zároveň nezpochybňovat nesnášenlivé a jednostranně kritické zpravodajství o Číně, je přinejmenším velmi odvážné. ↩︎

9. International Campaign for Tibet. (2023, 2. března). Access denied: Restrictions on travel to Tibet. https://savetibet.org/wp-content/uploads/2023/03/20230302-access.pdf ↩︎

10. Nepal Travel & Tours. (n.d.). Everything you need to know before touring Tibet. https://www.dntt.com.np/detail/29/everything-you-need-to-know-before-touring-tibet-a-complete-guide-for-tibet-tour ↩︎

11. Emerge Film Solutions. (n.d.). Tibet filming locations & permits. https://emergefilmsolutions.com/country/tibet/ ↩︎

12. Explore Tibet. (n.d.). Tibet travel permits. https://www.exploretibet.com/visa-permits/ ↩︎

13. TibetTravel.org. (n.d.). Restrictions on visiting Tibet. https://www.tibettravel.org/blog/restrictions-on-visiting-tibet/ ↩︎

14. U.S. Department of State. (2025). Country Reports on Human Rights Practices: China (Tibet). https://2021-2025.state.gov/report/custom/9e8563f327/ ↩︎

15. Karásková, I. (2025, 25. května). Rozhovor Mikýř × Karásková [Video]. YouTube. https://www.youtube.com/watch?v=pyGXlTJSTBQ ↩︎

16. Mikyska, M. (2025, 6. června). Q&A: Co jsme (ne)ukázali a proč? [Video]. YouTube. https://www.youtube.com/watch?v=iOLMUQVijtg ↩︎

17. UK Parliament. (2023). Tibet: Religious freedom and surveillance (CDP 2023-0228). https://commonslibrary.parliament.uk/research-briefings/cdp-2023-0228/ ↩︎

18. Pardon za ten výraz “harmonizace” - nejspíš jsem se zhlédl v newspeaku institucí Evropské unie. ↩︎

19. Mimochodem i proto je dobré s kýmkoliv jednat s respektem, protože se může i jemu/jí stát, stejně tak jako Trumanu Burbankovi, že procitne. ↩︎

20. Pasden, J. (2014, 20. května). Mandarin Chinese versus Vietnamese. Sinosplice. https://www.sinosplice.com/life/archives/2014/05/20/mandarin-chinese-versus-vietnamese ↩︎

21. Nguyen, A., & Tran, B. (2022). Native language experience with tones influences both phonetic and lexical processes when acquiring a second tonal language. Second Language Research, 38(4), 845-870. https://www.researchgate.net/publication/365583853 ↩︎

22. He, L. (n.d.). Genetic study on East-Asian cranio-facial variation. American Journal of Physical Anthropology. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ajpa.23449 ↩︎

23. Wen, B., et al. (2010). Genetic evidence supports demic diffusion of Han culture. Proceedings of the National Academy of Sciences, 107(5), 2229-2234. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20811387/ ↩︎

24. Li, J. (n.d.). Ethnic admixture in South-East Asia: Anthropological evidence. Atlantis Press. https://www.atlantis-press.com/article/125915650.pdf ↩︎

25. Encyclopædia Britannica. (2025, 29. července). T’ai-nan - History. https://www.britannica.com/place/Tai-nan-Taiwan ↩︎

26. Taiwan Documents Project. (1895, 17. dubna). Treaty of Shimonoseki. https://www.taiwandocuments.org/shimonoseki01.htm ↩︎

27. Central Intelligence Agency. (2025, 23. července). Taiwan - Background. In The World Factbook. https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/taiwan/ ↩︎

28. Hara, K. (2025). The San Francisco Peace Treaty and frontier problems. Journal of American-East Asian Relations, 20, 325-349. https://www.cambridge.org/core/services/aop-cambridge-core/content/view/260568E619E2650A65D4BB2530A18DE7/S1557466012032457a.pdf ↩︎

29. Encyclopædia Britannica. (2025, 17. června). Chiang Kai-shek: Biography & facts. https://www.britannica.com/biography/Chiang-Kai-shek ↩︎

30. Odtud vzniká oficiální označení i pro dnešní Tchaj-wan jakožto stát: Čínská republika. Čankajšek totiž byl šlechtěný a čistokrevný nacionalista, který věřil v jednu velkou Čínu. To ale nebylo nic nového: už dynastie ve starověké Číně často užívaly pro své území název 中国, tedy Střední říše, který odrážel vnímání Číny jako civilizačního a politického středu světa. Jedna velká Čína je tedy spíš hluboce zakořeněným přesvědčením, naprosto nesouvisejícím s marxismem-leninismem. ↩︎

31. Tato podpora se ale nakonec ukázala jako překážející, protože od druhé světové války Spojené státy zároveň vedly studenou válku se Sovětským svazem. Ano, přesně s tím Sovětským svazem, který sousedil s pevninskou Čínou. Bylo tedy celkem strategické být zadobře aspoň s jedněmi komunisty³⁵, když už bojujete s těmi druhými. ↩︎

32. United Nations General Assembly. (1971, 25. října). Resolution 2758 (XXVI). https://digitallibrary.un.org/record/192054 ↩︎

33. German Marshall Fund. (2024, 29. dubna). Exposing the PRC’s distortion of UN GA Resolution 2758. https://www.gmfus.org/event/exposing-prcs-distortion-un-general-assembly-resolution-2758-press-its-claim-over-taiwan ↩︎

34. Dokazují to i přeafektované záběry na výrazy tváří týmu Mykíře z místnosti, ve které probíhalo “vedení operace”. ↩︎

35. U.S. Department of State. (1979, 1. ledna). Joint communiqué on the establishment of diplomatic relations between the United States of America and the People’s Republic of China. In Foreign Relations of the United States, 1977-1980 (Vol. I). https://history.state.gov/historicaldocuments/frus1977-80v01/d104 ↩︎