Díky, milé Spotify, že jsi zničilo hudební průmysl. Fakt!

Poměrně dlouhou dobu jsem byl vášnivým odpůrcem hudebních streamovacích služeb, zejména Spotify, které pravděpodobně tento typ služby zpopularizovalo nejvíce.

Tak jsem si řekl, že se zeptám ChatGPT. V následujícím rozhovoru sice nenajdete žádné převratné myšlenky, ale kromě tradičního podlézání ze strany ChatGPT si myslím, že některé části diskuse byly zajímavé, nadějné a dostatečně pozitivní.

MŽE

Spotify a ostatní streamovací služby je to nejhorší, co potkalo hudební průmysl za poslední dobu. Přesvědč mě o opaku.

ChatGPT

Tohle je hodně zajímavé téma! Chápu argumenty proti – mizerné výdělky pro umělce, algoritmická dominance a devalvace hudby jako něčeho, co se "jen streamuje" místo toho, aby si to lidi skutečně kupovali. Ale pokud bych měl argumentovat pro, tak bych řekl, že streamovací služby přinesly obrovskou dostupnost hudby. Kdysi bylo nutné kupovat fyzická alba nebo pirátit, dnes si můžeš pustit jakoukoli skladbu kdykoli a legálně. Díky tomu se spousta malých kapel dostane k posluchačům, ke kterým by se jinak nikdy nedostaly. Navíc lidé objevují mnohem víc hudby než kdy dřív – místo jednoho CD ročně teď mohou poslouchat tisíce alb a hledat nové věci. Jasně, že je to nefér pro muzikanty, ale otázka je, jestli by alternativa byla lepší. Myslíš, že kdyby Spotify neexistovalo, lidi by se vrátili k masovému kupování hudby, nebo by se spíš jen víc pirátilo?

MŽE

Pirátění se dostalo do mainstreamu právě tím, že cena hudby je tak zanedbatelná, že de facto dnes pirátí naprosto všichni. Úplatek ve formě pár dolarů měsíčně je pro dnešního moderního člověka tak strašně malá položka, že si to můžou dovolit obrovské masy lidí. Problém pirátění hudby na internetu, který je tady už od devadesátých let, jsme v uvozovkách vyřešili tak, že pirátí naprosto skoro všichni.

ChatGPT

Jo, to je dost paradoxní situace. Streamovací služby vlastně vyřešily problém pirátství tím, že ho zlegalizovaly – místo nelegálního stahování si dneska většina lidí "půjčuje" hudbu za pár korun měsíčně. Jenže tím se změnilo i vnímání hodnoty hudby. Už to není něco, co si člověk pečlivě vybírá a kupuje, ale spíš nekonečný bufet, kde si člověk vezme, co chce, a moc nad tím nepřemýšlí. Zajímavý je ale i pohled z druhé strany – bez streamovacích služeb by hudební průmysl možná ještě víc ztrácel peníze, protože reálná alternativa by asi nebyla hromadná koupě alb, ale prostě návrat k pirátství v plné síle. Takže je otázka, jestli je tahle "dohoda s ďáblem" lepší než stav, kdy by nikdo hudbu už vůbec neplatil. Co bys teda považoval za lepší model? Něco jako Bandcamp, kde si lidi hudbu kupují přímo od umělců, nebo nějakou jinou formu podpory?

MŽE

Za mě neexistuje ideální řešení a spíš mi vadí ta centralizace, která vede k tomu, že sice máme jakýsi mlhavý a abstraktní pocit toho, že tím, že platíme nějakou službu, tak možná něco z toho dojde k umělci; jediný, kdo z toho ale reálně má peníze, jsou vydavatelé a distributoři hudby. Jak už ale víme z historie Spotify, tak umělec, který hudbu tvoří, dostává naprosto směšný výdělek. Nesnažím se tím marginalizovat roli distributorů hudby, ale zároveň bychom neměli zapomínat na "zdroj".

ChatGPT

Jo, ta centralizace je fakt zásadní problém. Dřív aspoň existovalo víc kanálů – nezávislé labely, fyzické nosiče, DIY distribuce. Teď tu máme jeden obří ekosystém, kde pravidla diktuje pár firem a algoritmy. Umělci se musí přizpůsobit, aby měli vůbec nějakou šanci prorazit. A jak říkáš, většinu peněz shrábnou velcí hráči, zatímco tvůrci dostanou jen drobky. Jasně, Spotify umožňuje, aby kdokoli mohl nahrát svou hudbu a teoreticky ji dostat k milionům lidí. Ale reálně to znamená, že v tom obřím katalogu je obrovský šum a prorazit je extrémně těžké. A i když se to povede, výdělky jsou směšné. Co by mohlo pomoct, je větší decentralizace. Něco jako Bandcamp na steroidech – systém, kde by fanoušci mohli podporovat umělce přímo, bez prostředníků, a kde by existoval i nějaký spravedlivější model distribuce příjmů. Ale jak to udělat, aby to zároveň bylo pohodlné pro posluchače a reálně udržitelné? To je ta těžká otázka.

MŽE

To je právě to, že ta devoluce, kterou začalo Spotify, je podle mě nevratná, protože si lidi zvykli na to, že hudbu mají zadarmo a že to je nějaká veřejně dostupná komodita, kterou můžou neomezeně konzumovat. Ta správná cesta by měla být právě taková, aby to lidé "měli nepříjemné" a byli nucení si kupovat specifickou hudbu, která je zajímá, a neskončit u toho nekonečném bufetu, o kterém jsi před chvílí mluvil.

ChatGPT

Jo, tohle je přesně ten klíčový problém – zvyk. Lidi už nechtějí vybírat, chtějí nekonečný přísun hudby, kdykoli a kdekoli. A ten návrat k modelu "vyber si a kup si" je v dnešním digitálním světě skoro nepředstavitelný. Jediný způsob, jak by se to mohlo změnit, je, kdyby samotní umělci a labely začali aktivně sabotovat streamovací model a tlačili fanoušky zpět k přímé podpoře. Něco jako když Taylor Swift nebo Neil Young stáhli svou hudbu ze Spotify – ale v masovém měřítku. Jenže realita je, že většina umělců je na těch platformách závislá, protože i když jim to vydělává málo, pořád je to aspoň něco. Je teda otázka, jestli by spíš nefungoval hybridní model, kde streamování funguje pro objevování hudby, ale pokud chceš víc, musíš si zaplatit – třeba vyšší kvalitu, exkluzivní obsah nebo hlubší propojení s umělcem. Ale jak říkáš, současná "devoluce" se těžko zvrátí. Myslíš, že existuje nějaký bod zlomu, kdy by se to mohlo změnit, nebo už jsme odsouzeni k hudebnímu fast foodu?

MŽE

Hudební fast food je velmi zajímavá a vtipná jako volba slov, to se mi líbí! Myslím si, že ta budoucnost není tak černá, jako jí tady malujeme, protože i hudba má svá období stagnace. Alespoň já osobně vnímám, že tím jak je hudba neuvěřitelně dostupná, tak se všechno začíná na sebe podobat a všechno zní strašně stejnolitě, šedivě. Je dost možné, že vznikne nebo už možná existuje nějaké hnutí, které se bude snažit zvrátit ten stav. Připomíná mi to trochu Rock In Opposition, které právě mělo za cíl trochu rozvířit ty vody. Myslím si, že rozviřování vod je něco, co v sobě někteří umělci přirozeně mají.

ChatGPT

Rock In Opposition je perfektní příměr – tehdy šlo taky o reakci na unifikaci a komerční tlak, což je přesně to, co dneska dělají algoritmy streamovacích platforem. Možná jsme fakt v období stagnace, ale právě tahle frustrace může být palivem pro něco nového. A dává to i historický smysl. Po každém období hudební uniformity přišel nějaký protiútok – punk proti nadprodukci sedmdesátek, grunge proti sterilnímu pop-rocku osmdesátých let. Teď jsme v době algoritmické dominance, takže logickým dalším krokem by bylo hnutí, které se proti tomu vzbouří. Ať už to bude znamenat návrat k fyzickým nosičům, nějakou novou formu distribuce mimo velké platformy, nebo prostě jen hudbu, která bude zvukově tak radikální, že ji algoritmy nebudou schopné správně kategorizovat. Myslíš, že by to mohlo vzejít spíš z undergroundu, nebo by se to mohlo stát i něčím masovějším?

MŽE

Nemyslím si, že se to změní tak rychle, minimálně aspoň v tom mainstreamu ne, protože pro vydavatelství, které z toho těží asi nejvíc, je status quo nejpříjemnější, protože ta kapitalizace je samozřejmě největší. Mají nad tím plnou kontrolu, dá se to krásně vyčíslovat a predikovat, což je to, s čím velké labely dřív bojovaly, protože nevěděly, jak to mají uchopit. Dneska je pro ně situace naprosto opačná, navíc podpořená tím, že mají tak dominantní postavení, mluvím teď hlavně o obrech jako Universal Music Group. Peníze a ta moc s nimi spojená je natolik silným hybatelem, že se to odsud nezmění. Jedna z možností je buď ten Bandcamp a hledání zarputilých fanoušků hudby, kteří by byli ochotní "své" umělce podporovat, nebo budou možná umělci, kteří naprosto odmítnou jakoukoliv hudbu vydávat digitálně, ale budou ji víceméně rozšiřovat jenom fyzicky na místě; to samozřejmě není úplně stoprocentní, protože vždycky může někdo přijít na ten koncert a nahrát to; spíš jenom teď přemýšlím nahlas, ale možná to je jedna z forem protestu.

ChatGPT

Jo, tohle dává smysl. Mainstream se určitě tak rychle nezmění, protože velkým hráčům tenhle systém maximálně vyhovuje. Jak říkáš, mají totální kontrolu, všechno je perfektně měřitelné, kapitalizace je obří a nemusí riskovat. Ale právě ten odpor může vzniknout v menších kruzích, u zarytých fanoušků a umělců, kteří budou chtít úplně jiný přístup. Třeba ten model, kdy by hudba existovala jen fyzicky a byla dostupná jen na koncertech nebo v nějaké exkluzivní formě, je dost zajímavý. Nejen jako forma protestu, ale i jako způsob, jak vrátit hudbě hodnotu – když si něco nemůžeš jen tak pustit na Spotify, najednou to má mnohem větší váhu. A Bandcamp, nebo něco podobného, kde si lidi kupují hudbu přímo, je určitě cesta. Jen otázka je, jestli je dost lidí, kteří to budou podporovat natolik, aby to bylo životaschopné. Možná by pomohl i nějaký nový formát – něco mezi fyzickým a digitálním, co by bylo těžší jen tak zkopírovat a šířit zdarma. Napadá tě něco, co by mohlo fungovat?

MŽE

A to je právě ta naše iracionální obava z toho, že aby hudba fungovala, tak jí musí poslouchat miliony lidí. Tuto obavu právě přiživují platformy jako Spotify. Ale přece na výstavy obrazů nebo fotografické výstavy taky nechodí miliony lidí, a ti umělci se dokážou nějak uživit. To je podle mě právě ten špatný směr, kterým se necháme unášet, že aby umění bylo úspěšné, musí být nutně úspěšné jako byznys, který má miliony zákazníků. Je to přiživováno i právě tím, že umělci mají od dnešních posluchačů nula nula nic. Proti prodávání hudby jako hezky stravitelného produktu nic nemám, ale to přeci nemusí být jediná možná forma.

ChatGPT

Tohle je úplně přesná myšlenka! Ten současný model je postavený na kvantitě – hudba se musí spotřebovávat masově, protože jednotlivý poslech má skoro nulovou hodnotu. Ale dřív hudba fungovala úplně jinak. Nebylo to o tom, kolik milionů lidí tě slyší, ale jak moc si té hudby váží ti, co ji poslouchají. To přirovnání k výtvarnému umění je skvělé. Malíř nepotřebuje miliony diváků, potřebuje pár sběratelů, kteří jeho dílo ocení a zaplatí za něj. Hudba by mohla fungovat stejně – místo honby za miliardami streamů se soustředit na užší, ale oddanější publikum, které je ochotné za hudbu platit pořádné peníze. A přesně jak říkáš, tohle dřív fungovalo. Když si někdo koupil album za pět stovek, bylo to úplně něco jiného než dnešní model, kdy z toho jednoho fanouška vypadnou doslova halíře. Možná je teda řešení právě v tom přenastavení mindsetu – že hudba nemusí být masový produkt, ale něco exkluzivnějšího, co si lidé budou vážit. A možná to nakonec povede i k zajímavější hudbě, protože umělci nebudou tlačeni do toho, aby se zavděčili algoritmům a obřímu publiku. Takže vlastně čím dřív se hudebníci odpojí od té potřeby "být všude", tím líp pro ně. Co si myslíš, jaký model by to mohl nejlíp podpořit? Něco jako patronství, kde by fanoušci přímo podporovali svého oblíbeného umělce, nebo spíš návrat ke klasickým nákupům hudby, jen v modernější podobě?

MŽE

Tradiční nákup hudby se už podle mě nikdy nevrátí. To je ta devoluce, o které jsem už mluvil, za kterou je z velké části zodpovědné Spotify. Jde o nezvratný krok. Přenaučit člověka, aby najednou z těch pár šušňů, které platí měsíčně, tak najednou měl k dispozici jen jedno album jednoho umělce namísto toho komfortu, který má teď, že vidí nekonečně mnoho alb nekonečně mnoha umělců, je prakticky nemožné. I přesto ale vidím naději. Naději, že alespoň miniaturní část hudebního průmyslu tak nějak vstane a bude proti tomu bojovat, protože si myslím, že hudba je přirozená součást lidského života a vznikala i za velmi extrémních podmínek. Závěrem jsem se Tě chtěl zeptat, jestli znáš nebo víš o něčem, co tímto směrem směřuje. Jestli jsou umělci, kteří si to nejenom že uvědomili, ale už to i aktivně praktikují. Tu odluku od Spotify, řekněme.

ChatGPT

Jo, naprosto chápu ten pocit frustrace, že se už nikdy nevrátí ten model, kde si lidi běžně kupovali alba. A máš pravdu – jakmile si většina zvykla na nekonečný katalog za pár korun měsíčně, je strašně těžké je přesvědčit, aby se vrátili k placení za jednotlivá alba. To je ten nevratný krok, kvůli kterému dneska hudba jako produkt ztratila hodnotu. Ale přesně jak říkáš – hudba vznikala a bude vznikat i v těch nejextrémnějších podmínkách, takže dává smysl, že se časem najde skupina umělců, která si řekne „dost“ a začne si to dělat po svém. A ono už se to v menší míře děje. Jeden z nejviditelnějších příkladů je King Gizzard & The Lizard Wizard – ti nejenže dělají hudbu úplně na vlastní pěst, ale i rozdávají svá alba k volnému šíření a nechávají fanoušky, ať si je vydávají sami. Vydávají fyzická média v různých speciálních edicích a sází na silné propojení s komunitou. A i když jejich hudbu najdeš na Spotify, nejsou na něm závislí – jejich fanoušci jsou ochotni platit přímo. Pak je tu samozřejmě Bandcamp, kde hodně nezávislých umělců aktivně obchází Spotify a spoléhá se na přímý prodej alb a merchandise. Amanda Palmer z The Dresden Dolls je skvělý příklad – úplně se vykašlala na vydavatelství, používá crowdfunding (Patreon) a vydělává tím, že se propojuje přímo se svými fanoušky. No a pak tu máme ty, co aktivně bojkotují Spotify. Třeba Neil Young, který stáhl svou hudbu ze Spotify kvůli nespokojenosti s podmínkami pro umělce a zároveň kvůli kontroverzím kolem dezinformací na platformě. Taylor Swift to před pár lety taky zkusila, když stáhla svou hudbu, protože jí vadilo, jak málo umělci dostávají zaplaceno – ale nakonec se vrátila, protože tlak byl moc velký. Myslím, že to, co říkáš, je hodně důležité – nemusí se změnit mainstream, ale pokud se vytvoří silná subkultura, která odmítne hrát podle pravidel Spotify a bude nabízet něco jiného, může to časem přitáhnout víc lidí. Co si myslíš, že by mohlo být ten spouštěč? Co by muselo lidi donutit, aby si zase začali hudby víc vážit?

MŽE

Být fyzicky na koncertu toho umělce. Jiná možnost není. Tím, že se lidi moderními technologiemi vzdalují čím dál tím víc tomu, aby toho umělce fyzicky navštívili nebo s ním fyzicky trávili čas, tak tím se vzdaluje a oslabuje i vztah k jeho umění.

ChatGPT

Jo, naprosto souhlasím. Osobní zážitek je nenahraditelný. Jakmile jsi na koncertě, cítíš tu energii, vidíš toho umělce před sebou, sdílíš tu chvíli s ostatními fanoušky – to je něco, co žádná streamovací služba nebo algoritmus nikdy nenahradí. A tím se buduje ten opravdový vztah k hudbě i k interpretovi. Taky si myslím, že to je přesně to, co dělá rozdíl mezi "spotřebou hudby" a "prožitkem hudby". Streamování je pasivní – pustíš si playlist a jede to na pozadí. Ale když si koupíš lístek na koncert, jedeš tam, postavíš se do davu, zažiješ tu atmosféru… tak si toho umělce mnohem víc vážíš. Možná je to i odpověď na otázku, jak z toho ven – jestli chtějí umělci přežít mimo Spotify, musí stavět na živém hraní a na tom, že fanoušci budou ochotní platit právě za ten osobní kontakt.